Nejčtenější v danném dni? Historie článků

březen 2019
Po 4111825
Út 5121926
St 6132027
Čt 7142128
18152229
So29162330
Ne310172431
Za posledních 168 hodin (7 dní) odkázal server politicke-listy.cz na články o politice 3.508x, což odpovídá cca 183.042-ti odkázaným článkům ročně.

Inzerce

  • Pořiďte si ready made společnost a podnikejte ihned s Pbo.cz

  • Pokud chcete ušetřit za povinné ručení, doporučujeme Vám iPojisteni.cz.
Mnichov 1938, měli jsme se bránit? Západ prý mohl pomoci, Beneš jako politický účetní, analytik předkládá nový pohled na události, které zlomily Československo
EXKLUZIVNĚ „Skutečný příběh Mnichova 1938 naneštěstí není ten, který by byl plně znám. Tváří v tvář útoku agresivního a totalitního státu je největší chybou vůdců demokratického národa mít obavy z toho v nezbytném případě odpovědět vojenskou silou,“ ParlamentníListy.cz přinášejí analýzu událostí roku 1938 a mnichovské dohody z pera spolupracovníka prestižního izraelského Beginova-Sadatova centra pro strategická studia Jiřího Valenty. Ozbrojený odpor vůči Hitlerovým nárokům mohl být podle Valenty pro Československo z hlediska lidských i materiálních ztrát nákladnou záležitostí. Na druhé straně byla ale autentickou možností, kterou většina národa chtěla, píše Valenta a pouští se i dále: například do atmosféry, která tou dobou panovala v Berlíně. Zamýšlí se i nad tím, jak na možný ozbrojený odpor československých sil mohli reagovat západní velmoci.
zdroj: parlamentnilisty.cz, přidáno 16.10.2018 v 16:35, prečteno: 10x

nejlepší články ze dne: 16. 10. 2018

Související články

Mnichov 38, měli jsme se bránit? Západ prý mohl pomoci, Beneš jako politický účetní, analytik předkládá nový pohled na události, které zlomily Československo
EXKLUZIVNĚ „Skutečný příběh Mnichova 1938 naneštěstí není ten, který by byl plně znám. Tváří tvář útoku agresivního a totalitního státu je největší chybou vůdců demokratického národa mít obavy z toho v nezbytném případě odpovědět vojenskou silou,“ ParlamentníListy.cz přináší analýzu událostí roku 1938 a Mnichovské dohody z pera spolupracovníka prestižního izraelského Beginova-Sadatova centra pro strategická studia Jiřího Valenty. Ozbrojený odpor vůči Hitlerovým nárokům mohl být podle Valenty pro Československo z hlediska lidských i materiálních ztrát nákladnou záležitostí. Na druhé straně byla ale autentickou možností, kterou většina národa chtěla, píše Valenta a pouští se i dále: například do atmosféry, která tou dobou panovala v Berlíně. Zamýšlí se i nad tím, jak na možný ozbrojený odpor československých sil, mohli reagovat západní velmoci.
zdroj: parlamentnilisty.cz, přidáno 16.10.2018 v 15:35, zobrazit podobné
Historik pro PL: Československo v letech 1919-1938 nikdy nebylo suverénním státem. Bylo protektorátem Francie. Bez rozkazu jsme se nemohli, ani nesměli bránit
ROZHOVOR "Nejpozději od března 1919 jsme se stali francouzským protektorátem. ČSR v letech 1918 - 1938 nikdy suverénním státem nebyla," tvrdí v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz český a německý historik a politolog Jan Berwid Buquoy. My jsme se bez rozkazu francouzského generálního štábu v Paříži nejen bránit nemohli, ale dokonce ani nesměli. Patrně se Francouzi rozhodli pro Mnichovskou smlouvu, neboť věděli, že bez masivní válečné podpory ze strany Velké Británie nemohou válku s nacistickým Německem vyhrát. Kdyby Francie a ČSR vyhlásily 1938 Hitlerovi válku, Francie by maximálně za měsíc kapitulovala. ČSR by se bránila cca čtyři dny," domnívá se.
zdroj: parlamentnilisty.cz, přidáno 30.9.2018 v 14:35, zobrazit podobné
„Armáda je určená pro boj, ne pouze pro vítězství.“ Bývalý velitel elitní jednotky z Afghánistánu se přidal ke Schwarzenbergovi, když přišla řeč na rok 1938
Otázka, na kterou už nikdo nikdy nenajde odpověď, i kdyby se sebevíce snažil: Měli jsme se v roce 1938 bránit Německu, třeba i sami? Názory na to se liší nejen věkem, ale i postavením.
zdroj: parlamentnilisty.cz, přidáno 30.9.2018 v 10:35, zobrazit podobné
Přemysl Votava: Jak mnichované porcovali Československo
Události staré téměř 80let mizí v naší paměti. Máme jiné, možná ještě větší obavy. V té době z Německa šel strach. Přišel Mnichov a smutné září 1938. Mnichovský diktát přinesl našim otcům, dědům zoufalství, slzy i beznaděj. Statisíce z nich opustilo své domovy v obavách o svůj život. V pohraničí se zněla střelba, hořely četnické stanice, přes rok zde řádily sudetoněmecké bojůvky.
zdroj: parlamentnilisty.cz, přidáno 26.9.2017 v 11:35, zobrazit podobné
Havel? Jako kůl v plotě, měli mu naslouchat. Starší, kteří neuspěli, jsou dnes nespokojení, říká profesor Beneš
ROZHOVOR „Deziluze neúspěšných,“ tak přední český neurochirurg Vladimír Beneš v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz rozebírá protestní nálady, které se v Česku promítly do úspěchu tzv. populistických stran během posledních sněmovních voleb. „My jsme se tu 40 let oddávali komunismu, takže si teď nemůžeme žít jako Němci, kteří makali a dřeli. Navíc u nás byli lidé zvyklí, že se o ně stát postará,“ říká s tím, že deziluze z polistopadového vývoje tak nutně musela nastat. Je tu nutnost převzít za sebe odpovědnost, což se samozřejmě spoustě lidem nelíbí, míní Beneš, podle kterého měli Češi po Sametové revoluci více naslouchat Václavu Havlovi, který poukazoval na „morální rozměr věcí“.
zdroj: parlamentnilisty.cz, přidáno 14.3.2019 v 12:35, zobrazit podobné
Jan Ziegler: V roce 1938 jsme se měli bránit
Silným argumentem je fakt, že vzdání se hitlerovskému Německu bez boje zmrzačilo duši národa, který byl tenkrát ochoten přinést oběť nejvyšší, což dokázala skvěle provedená mobilizace.
zdroj: parlamentnilisty.cz, přidáno 5.10.2018 v 15:35, zobrazit podobné
Zvedne se národ a postaví se nadcházející diktatuře? Glosátor Junek věští občanskou válku v Česku
TÝDENNÍ GLOSÁŘ PETRA JUNKA Máme tu další rok, který končí osmičkou. Někdo říká, že právě osmička je pro Českou republiku osudová. Doufejme, že nebude tentokráte pro náš národ tragická, vše tomu ale zatím nasvědčuje. Šťastná pro nás byla v roce 1918, kdy jsme se vyrvali z područí Rakouska-Uherska a vzniklo Československo. O dvacet let později jsme náš mladý stát museli bránit proti fašismu, ale nebylo nám to dovoleno, a tak rok 1938 se stal velice smutným pro naši vlast. Další ránu jsme dostali o deset let později, když se k moci dostali komunisté, které se nepodařilo svrhnout ani v roce 1968, ani při početných demonstracích v roce 1988.
zdroj: parlamentnilisty.cz, přidáno 6.1.2018 v 20:35, zobrazit podobné
Zaslouží si Edvard Beneš kritiku?
Ve dnech 70. výročí „Vítězného února“ se objevilo množství kritiky směřované k prezidentu Edvardu Benešovi. Petr Pithart dokonce vyzval k tomu, aby Beneš přestal být šetřen a začalo se mluvit o jeho roli v roce 1938 a 1948.
zdroj: blog.idnes.cz, přidáno 4.3.2018 v 16:40, zobrazit podobné
Západ nás podvedl? Zdeněk Zbořil vytáhl zapomenutý dokument. Došlo i na Noru Fridrichovou a Kalouska
ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA Už v roce 1994 vyšla v Německu studie o „podvedené střední a východní Evropě“, dodává politický analytik Zdeněk Zbořil k úvahám o tom, zda jsme pro Západ zdrojem zisků a dividend. Věnuje se též faktu, že redaktorka ČT Nora Fridrichová podpořila ostře „proevropské“ hnutí, a zamýšlí se i nad dalším osudem Miroslava Kalouska.
zdroj: parlamentnilisty.cz, přidáno 18.2.2019 v 08:35, zobrazit podobné
Jan Ziegler: Rumunsko nám chtělo pomoci, Jugoslávie nikoliv
Československo mělo v éře první republiky uzavřeno spojenectví s Jugoslávií a Rumunskem v rámci tzv. Malé dohody. Ta byla namířena proti Maďarsku a v roce 1938 nám nakonec byla k ničemu.
zdroj: parlamentnilisty.cz, přidáno 5.10.2018 v 08:35, zobrazit podobné
TOPlist