Odmítli dechovou zkoušku na alkohol nebo psychotropní látky, přišli o řidičský průkaz na dobu nejméně 18 měsíců, anebo jim to nařídil soud, pokud chtějí řídit, od dubna budou muset absolvovat speciální terapeutický program. Povinnost zavádí novela zákona o pozemních komunikacích. Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) cílí programy především na řidiče-recidivisty.
„Na rozdíl od autoškol se nezaměřují na ovládání vozidla a opakování pravidel silničního provozu, ale na oblast uvědomování si důsledků vlastního chování a motivaci k dodržování pravidel. Právě tímto hodnotovým přístupem se vydaly vyspělé země Evropy jako je například Švédsko,“ přiblížil zacílení programů ministr dopravy.
Statistiky podle ministerstva dopravy ukazují, že 25 procent vážných dopravních nehod způsobuje osm procent nejrizikovějších řidičů. Na ně přitom většinou nezabírají tresty ani zákazy a je vysoká pravděpodobnost, že budou své nebezpečné chování za volantem opakovat.
Terapeutické programy pro řidiče zpracovalo Centrum dopravního výzkumu ve spolupráci s výzkumnými pracovišti. Odborníci, kteří na jejich sestavení pracovali, je ověřovali při přímé práci s problémovými řidiči. Jednalo se zejména o skupiny řidičů, kteří byli klienty Probační a mediační služby. Terapeutický program byl pilotován také v českých věznicích. Od jeho vzniku ho absolvovalo celkem více než 750 řidičů.
Pro jeho zavedení do praxe bylo nutné zaměřit se na účinnost, tedy jakou měrou přispěl ke snížení recidivy řidičů. „Z dlouhodobého hlediska se podařilo dosáhnout více než 70procentního poklesu recidivy problémového chování na silnicích. Současně se u těchto řidičů podařilo na zobrazovacích přístrojích prokázat zlepšení nervových propojení, která jsou zodpovědná za empatii a prosociální chování. Účinnost terapeutického programu tak byla potvrzena i pomocí funkční magnetické rezonance,“ přiblížil podrobnosti ředitel Divize dopravních technologií a lidského faktoru Centra dopravních studií Pavel Řezáč.
Jak uvedl krajský vedoucí Probační a mediační služby pro Jihomoravský soudní kraj Pavel Krpata, terapeutické programy pro řidiče v rámci probačních činností vnímají jako osvědčený, léty vyzkoušený a efektivní nástroj práce s obviněnými či odsouzenými klienty za trestné činy v dopravě.
„U zřetelné části frekventantů, kteří programem úspěšně prošli, se často setkáváme s vyšší mírou změn v jejich uvažování. V rámci řízení, ještě před rozhodnutím trestního soudu, je pak snaha a motivace k absolvování předmětného programu pro řidiče zřetelnější. Za důležité a velmi efektivní považujeme takzvané předjednání uložení programu, a to ještě před vlastním rozhodnutím soudce či státního zástupce,“ poznamenal. Dodal, že se setkávají u absolventů kurzů jen s minimální absencí, nízkou resistencí a vysokou mírou motivace k získání certifikátu o jeho absolvování.
„Přidanou hodnotou je určitě vyšší míra převzetí odpovědnosti jak za své chování, tak i odčinění škodlivých následků trestné činnosti nejen vůči konkrétním poškozeným, ale i ostatním účastníkům dopravního provozu,“ uvedl Krpata.
Terapeutické programy povedou lektoři, kteří musejí absolvovat specializované vzdělávání, jde o kvalifikační kurzy, a získat odpovídající akreditaci. Kurzy aktuálně probíhají. „Do konce tohoto roku je tak možné absolvovat kurz, bez něhož není možné stát se akreditovaným lektorem terapeutických programů. Stále je tedy možné se přihlásit,“ uvedl ředitel Centra dopravního výzkumu Jindřich Frič.
Lektoři musejí vedle psychologického vzdělání a terapeutické zkušenosti projít také dalším odborným vzděláváním a pravidelnou supervizí. Odborný dohled bude vykonávat tým odborníků Centra dopravního výzkumu. „Naše výzkumná instituce bude zabezpečovat celou řadu úkolů, včetně provozování přihlašovacího portálu pro řidiče. Primárně budeme dbát na odbornou úroveň programů i lektorů. Takto bude zajištěna maximální kvalita v rámci celé České republiky,“ poznamenal Frič.
Promýšlení strategie
A jak se budou moci zájemci do terapeutických programů přihlásit? Nejdříve se zaregistrují ve veřejném portálu Metodického centra, zde si zvolí z nabízených otevřených programů a uhradí poplatek. Následně čeká účastníky 20 hodin skupinové terapie pod vedením speciálně vyškolených lektorů. Každý z účastníků získá možnost promyslet si vlastní strategii, jak své chování za volantem změnit. Po úspěšném absolvování kurzu si klient stáhne certifikát o absolvování.
Podle vedoucí Oblasti dopravní psychologie – terapie a poradenství v dopravě Centra dopravního výzkumu Veroniky Kurečkové se s programy nezačínalo na zelené louce. Vycházelo se z námětů českých dopravních expertů, ale také ze zkušeností ze zahraničí, a to především z Německa a Rakouska, ale také ze Slovenska, které programy pro řidiče zavedlo v roce 2011.
Na Slovensku musí program absolvovat všichni, kteří byli přistiženi při jízdě pod vlivem alkoholu. A právě zkušenosti ze Slovenska jsou podle ministerstva dopravy velmi slibné. Během prvních let od zavedení programů klesl v zemi počet jízd pod vlivem alkoholu bezmála na polovinu. „Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že mohou snížit recidivu rizikového chování o 30 až 70 procent,“ poznamenala psycholožka z týmu odborníků podílejících se na vytvoření programu Veronika Kurečková.
První pokusy o vytvoření terapeutických programů v Evropě se uskutečnily už v sedmdesátých letech 20. století. Dnes jsou součástí systému dopravní bezpečnosti téměř ve všech státech Evropské unie. Nejvíce států zavedlo terapeutické programy před 30 lety. V posledním desetiletí byla Česká republika podle resortu dopravy téměř poslední evropskou zemí, ve které tyto speciální terapie řidičů ještě nebyly právně zakotveny.
(teč)
