Stanjura o vzniku balíčku: Křičel jsem, trpěl jsem. A je připraven čelit i obstrukcím opozice

Konsolidační balíček nyní míří do Parlamentu, kde se očekává velká bitva s opozicí o to, jak bude nakonec vypadat. Ministr Stanjura ale doufá, že ta nejsložitější část, myslí tím jeho sestavování, již je za ním: „Věřím, že to nejhorší mám za sebou. Sladit názory a programy pěti vládních stran není vůbec jednoduché. Kdyby kterákoli z vládních stran vládla sama a připravovala ten balíček sama, tak ten balíček vypadá jinak než to kompromisní znění, na kterém jsme se dohodli,“ uvedl šéf státní kasy v pořadu Interview ČT24.

V této podobě by podle něj koalice měla být s úsporným balíčkem spokojená a nečeká pozměňovací návrhy. „Případné pozměňovací návrhy nemohu vyloučit. Je ale jasné, že v tak důležitém zákoně nemůže kterákoliv část vládní koalice prohlašovat nějakou dílčí změnu za pomoci hlasů opozice. To si myslím, že je nebezpečné pro budoucnost kterékoli vlády,“ uvedl, že jednota vládních poslanců je důležitá.

Ing. Zbyněk Stanjura

ODS
ministr financí

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Pokud se bude v Parlamentu hlasovat o konsolidačním balíčku, spojí to i s otázkou o důvěře vládě, jak Fialovu kabinetu doporučoval například expremiér Mirek Topolánek a další politologové? „Opozice má k dispozici obstrukce, tak mi to přijde zbytečné. Z časového hlediska by to bylo riskantní, není potřeba zvyšovat tlak na poslance a senátory,“ říká Stanjura.

Nebylo by podle něj výjimkou, pokud konsolidační balíček pojme opozice jako příležitost pro další obstrukční kolo ve Sněmovně: „V zásadě máme obstrukce každý den za těch šestnáct měsíců. Ono to není ani vidět mimo zdi Parlamentu. Jsme na to připraveni, rozhodne to opozice, všichni se zatím vyjadřují tak, že k tomu přikročí,“ řekl směrem k opozičníkům.

Zároveň připustil, že k určitým změnám v obsáhlém konsolidačním balíčku může dojít: „Může se stát, že tam bude změna, skoro si nepamatuji, kdy prošel zákon beze změny, tak jak ho odeslala vláda do Sněmovny a do Senátu. Pokud se ale má prohlašovat nějaká změna, tak se na tom musí opět shodnout všech pět koaličních stran. Je ale vysoce pravděpodobné, že k nějaké změně dojde.“ Zdůraznil, že klíčovým parametrem, který bude sledovat, bude, o kolik chce vláda snížit schodky statního rozpočtu v roce 2024 (94 mil.) a 2025 (148 mil.).

Odpověď na dotaz, jaké konkrétní dotace bude vláda škrtat, odmítl upřesnit. Podle svých slov „nechce, aby se proti tomu lobbovalo“. „Opět vám to neřekneme. Zveřejnili jsme to typově po resortech, celkové objemy a také jakého charakteru ty dotace jsou a podle příjemců. My se chceme zaměřit především na neinvestiční dotace do podnikatelského sektoru,“ uvedl s tím, že stále se o věci v rámci koalice debatuje.

Stranou nezůstal například ani bouřlivý spor o tiché víno. Na zachování současného stavu, kdy se s tzv. tichého vína neplatí spotřební daň, se shodla koalice, argumentoval ministr financí. „Já nevím proč, jaké měly jednotlivé strany důvody,“ krčil rameny. Vůči koaličním partnerům je v této věci loajální: „Já jsem říkal, že s radostí budu hájit všechna opatření na výdajové straně a loajálně budu hájit opatření na příjmové straně, z toho je jasné, jaký byl můj přístup obecně nebo globálně. Mnohem víc jsem se soustředil v debatách na úspory než na potenciálně nové příjmy. Kdyby ten balíček dělala ODS, tak by vypadal jinak,“ zopakoval, že je rád, že vládní strany našly kompromis, který odmítá rozporovat. „Nechci, abychom chodili a říkali, kdo co prosadil a v čem ustoupil, to by nevedlo k dobrému výsledku toho, co nás čeká – nejednoduché projednávání v Poslanecké sněmovně a v Senátu,“ doplnil.

Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory, prohlásil, že „každá vláda, která něco takového připraví, vždy udělá nějakou blbost v detailu“, což Stanjura nijak nerozporoval: „To se může ukázat, pokud se ukáže, že je tam nějaká blbost, tak je čas do druhého čtení, kdy by se podal pozměňovací návrh, který by takovou věc korigoval, a ve třetím čtení by se o tom hlasovalo. Nemůžu ale vyloučit, že se to objeví až po hlasování v Poslanecké sněmovně, tak tu máme horní komoru, aby na takovou věc přišla a korigovala,“ uvedl, že na to legislativní proces myslí a vyloučit se nějaká „blbost nedá“.

Obavy z blbosti se podle mnohých vztahují například na rozdílná DPH na tištěné noviny a magazíny. „To se ukáže. My jako občanští demokraté jsme usilovali o jednu sazbu DPH, to je ale politicky neprůchodné, to je nám jasné, podobný názor má i TOP 09, myslím,“ podotkl Stanjura.

Závěrem reagoval na článek k detailům ohledně vzniku vládních škrtů ze Seznam Zpráv s titulkem „Stanjura trpěl, Fiala křičel“. Ministr financí se zasmál a dodal, že by jej pozměnil: „Kdybych psal ten titulek podle toho, jak to bylo, tak to „křičel“ by bylo u mě, ale ano, i jsem trpěl. Nevím přesně u čeho, ale projednávali jsme to desítky hodin, byly tam emoce, když máte pocit, že vaši partneři nechtějí pochopit vaši argumentaci, jste unaveni, je lidské a přirozené, že zvýšíte hlas,“ uvedl. Hovořil o kompromisu u daňové progrese. „Pro mě bylo těžké přijmout takřka všechna opatření, která budou generovat nové příjmy, u těch přímých daní to bylo extrémně složité,“ pokývl hlavou.

Závěrem hovořil o budoucnosti ČEZ. Vládou ve středu prošel návrh zákona, který snižuje potřebnou většinu hlasů akcionářů pro přeměny obchodních společností a družstev, vláda umožňuje, aby místo dosud potřebných 90 procent hlasů všech akcionářů nově stačilo pro rozdělení firem 75 procent hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě za současného navýšení usnášeníschopnosti, která má přesahovat dvě třetiny základního kapitálu.

Moderátor podotkl, že tento zákon je někdy přezdíván lex ČEZ, což ministr odmítl: „To není lex ČEZ!“ Přijímala by vláda zákon, i kdyby nebylo společnosti ČEZ? „Já si myslím, že ano. Je to obecný princip a jsme teprve na začátku legislativního procesu,“ uvedl, že vláda nechystá restrukturalizaci ČEZ. „Je to legislativní prostředí, nikdo neříká, jestli to někdo použije. Ještě jsme tu legislativu ani nepřijali. Není to tak, jak se někteří domnívají a vidí za tím něco, co za tím skutečně není. A pokud by stát měl nějaký plán ohledně restrukturalizace, oznámí ho včas a podle všech pravidel, která jsou velmi přísná,“ uvedl Zbyněk Stanjura.

Ke slovům premiéra Fialy, že si chce stát udržet nad elektrárnami v Česku kontrolu, uvedl: „To není plán, to je úmysl nebo nějaká idea. Myslím, že pan premiér mluví obecněji o energetické infrastruktuře. Přemýšlíme, jaké kroky bychom v budoucnu v oblasti posílení energetické bezpečnosti mohli udělat,“ doplnil ministr financí.

Vláda se podle jeho slov legislativním způsobem nesnaží oslabit pozici minoritních akcionářů ČEZ. „To není ani možné, ta legislativa je standardní, evropská a platí to obecně pro všechny minoritní akcionáře nejen v okamžiku, kdy většinovým akcionářem je stát. Platí legislativa, je přísná a je dobře, že to tak je,“ uzavřel Zbyněk Stanjura.