Na první pohled vcelku nenápadně vyhlíží zpráva o tom, že rezignovalo všech pět členů takzvaného Etického panelu České televize. „Došlo k tomu údajně na protest proti praktikám, požadavkům a nesouladu s názory generálního ředitele Jana Součka. V čem nesoulad spočívá? Jednak v tom, že Etický panel opakovaně a dlouhodobě hájí všechny přešlapy Václava Moravce včetně toho, kdy označil Václava Klause jako ‚Putinova gubernátora‘, což je za prvé lež a za druhé urážka. To by mělo spadat do působnosti Etického kodexu České televize, který je, pokud je mi známo, součástí pracovní smlouvy každého zaměstnance České televize. Etický panel se ovšem opakovaně za Moravce postavil, protože Moravec je zlaté tele, které se nesmí z obrazovek vymístit, protože by nastalo velké překvapení,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Překvapení by nastalo z toho, že práci, jakou dělá Václav Moravec, umí někdo jiný. „A umí ji lépe, objektivněji, nepromítá do ní vlastní názory jako self-image show, je to veřejnoprávní novinář, což Václav Moravec už velmi dlouho není. Druhý údajný důvod rozpadu Etického panelu spočívá v problému s redaktorem Jiřím Hynkem, na kterého prasklo, že se paktoval zvláštním, ne zcela pochopitelným způsobem s aktéry kauzy IKEM, která je označována jako podvodná či korupční. Hynek to vysvětlil snahou ‚infiltrovat se do zmíněného prostředí‘. No, jestli žádost o neplacené volno v České televizi je z jeho strany, jak tvrdí, tak pokud by toto byl výsledek nějakého opravdu kvalitního investigativního žurnalismu, tak by to bylo jistě špatné. Ale proč by odcházel z vlastního popudu, kdyby měl čisté svědomí? No, ta kauza je prostě nejasná,“ uznává mediální analytik.
Odchodem Dvořáka skončily Zlaté časy ve Spessartu
Škodí Andrej Babiš České republice?Anketa
Považuje za chybu, že Jan Souček slíbil mnoha lidem i veřejnosti, že se bude chovat veřejnoprávně, že dá ve vysílání slovo i jiným názorovým proudům, a toto slovo neplní. „Tím samozřejmě ztrácí příznivce v alternativním prostředí. A příznivce v mainstreamu, v tom původním českotelevizním prostředí, nemá a nikdy mít nebude, protože pro ně je symbolem toho, že odešel Dvořák, a tudíž jim skončily Zlaté časy ve Spessartu, což byl ten slavný německý film. Je to součást tichého boje, nechci říci spiknutí, nejsem spiklenec teoretik ani praktik, ale součást přípravy na další boj proti Součkovi. Myslím, že by Souček měl udělat jednu věc: začít plnit všechny své sliby, a to navzdory tomu, že se to nebude spoustě lidi na ‚Kavkách‘ líbit, navzdory tomu, že sklidí z mainstreamu velkou porci mediální nenávisti, a navzdory tomu, že si tím zkomplikuje život,“ doporučuje mediální odborník.
Plnění slibů je to, co v České televizi už desítky let neplatí
Vždyť to musel vědět, že život ředitele České televize nebude jednoduchý, už když do toho šel. „Měl za sebou docela dlouhou praxi z vedoucí funkce v Brně, tak věděl, co ho čeká. Plnění slibů je to, co v České televizi už několik desítek let neplatí. A on měl příležitost tenhle Rubikon překročit a sliby začít plnit. Přeji mu hodně pevné nervy, odvahu, trpělivost a skutečnou snahu plnit své sliby. Jinak se stane jenom dalším podzimním králem, jako byl Jiří Balvín nebo jiní podobní, a nebude to k ničemu dobré. Pak tam nastoupí ještě nějaký větší sekerník, než bylo předchozí vedení, a můžeme ji potom opravdu zavřít. Jen za ni budeme všichni pořád platit, včetně majitelů mobilů, laptopů a kdečeho, ačkoli se půlka Evropy baví o tom, že si koncesionářské poplatky zruší. U nás ne, u nás jdeme proti proudu, jsme zase papežštější než papež sám. Jan Souček to má v rukou, je to na něm,“ zdůrazňuje Petr Žantovský.
Psali jsme:
Seznam Zprávy vydaly pod titulkem „Obzinová byla moje jediná výrazná chyba, tvrdí šéf rozhlasu“ rozhovor se šéfem Českého rozhlasu René Zavoralem. „Kromě očekávaného jsem v něm našel i méně očekávané věci. Nepřekvapilo, že Zavoral protestuje proti snahám zamýšlet se po slovenském vzoru nad jiným financováním veřejnoprávních médií, než je u nás, tedy z tzv. koncesionářských poplatků. Tvrdí, že nový slovenský zákon, který ustanovuje jinou formu dosavadního RTVS, je postaven proti svobodě novinářů, svobodě slova, je to snaha o zestátnění médií, a ‚jen snaha změnit vedení a zbavit se stávajícího generálního ředitele Machaje‘. Chápu solidární postoj pana Zavorala vůči panu Machajovi, neboť se logicky obává, že by mohl na naši politickou scénu nejpozději za rok a půl po volbách vstoupit někdo, kdo bude mít podobné zkušenosti s chováním veřejnoprávních novinářů, jako měly politické strany, které uspěly ve slovenských volbách a sestavily vládu, tedy Smer, Hlas a SNS,“ podotýká mediální analytik.
Spravedlivější kritérium pro financování by se těžko hledalo
Bere za celkem pochopitelné, že se tyto strany snaží situaci napravit způsobem, který pro ně bude přijatelnější. „Jaká potom bude realita, nikdo neví, nejsme věštci, ale už ta snaha sama o sobě je sympatická. Na tomto místě jsem o tom mluvil i minule a nemám k tomu, co dodat. Ale pan Zavoral plete v rozhovoru páté přes deváté. Například připomíná slova Andreje Babiše, že by veřejnoprávní média neměla dostat už ani korunu z peněz daňových poplatníků a že by měla být financována ze státního rozpočtu. Zavoral konstatuje, že to je ‚úsměvné, protože státní rozpočet je tvořen právě daněmi poplatníků, čili to postrádá smysl‘. No, nepostrádá, pane generální, protože koncesionářské poplatky neplatí každý, ale jen ten, kdo je definovaný v zákoně. A podle jeho nového znění to bude větší počet lidí. Je to v podstatě sekundární daň, potud máte asi pravdu, i když to všichni před vámi popírali, že se jedná o jakousi mediální daň pro veřejnoprávní média,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Vždy se říkalo, že je to solidární příspěvek pro to, abychom dostávali smysluplné, komplementární a nestranné informace a publicistiku podle paragrafu 2 Zákona 483 o České televizi a 484 o Českém rozhlase z roku 1991. „Pokud by byly tyto instituce financovány ze státního rozpočtu podle slovenského vzoru, tak by to bylo jasně definovaným zlomkem HDP nebo výsledkem celkového hospodaření státu. Jestliže stát půjde jako celek ekonomicky nahoru, instituce mohou dostat víc peněz. Jestli půjde dolů, bude se příspěvek snižovat. Bude to flexibilní, zcela apolitické, o příspěvku nerozhoduje nic jiného než ekonomika té které země. Spravedlivější a jednoznačnější depolitizační kritérium bychom těžko hledali. To, aby zákonodárci rok co rok měnili zákon o výši procenta z HDP pro veřejnoprávní média, si snad nemůže myslet ani pan Zavoral. Čili on tu zcela vědomě plete pojmy s dojmy a zavádí trošku veřejnost svými vyjádřeními,“ upozorňuje mediální odborník.
Kandrdasové si dupli a z generálního ředitele udělali rohožku
Na rozhovoru ho ale nejvíce zaujalo Zavoralovo přiznání, že považuje za svoji největší chybu, že přijal Jitku Obzinovou na post šéfredaktorky zpravodajství v prosinci 2021. „Jitka Obzinová tehdy z televize Prima, kde odpracovala obrovský kus práce a vytvořila profesionálně kvalitní týmy reportérů i moderátorů, byla odejita z minuty na minutu. Mělo to s nástupem americké televize CNN do zpravodajství Primy, ale detaily neznám. Ale že z toho měla hořko určitou dobu, to vím, mluvil jsem s ní o tom. Když dostala nabídku na angažmá v Českém rozhlase, tak to byla taková správná satisfakce a já jsem v duchu Zavoralovi tleskal, protože mohl získat jednu z největších profesionálek naší žurnalistiky. Ale on se nechal přitlačit ke zdi nějakou nátlakovou skupinou redaktorských kandrdasů, kteří ji v té funkci odmítli. Já žiju ve světě, kde se člověku nejprve dá šance, aby ukázal, co v něm je. A ve světě, kde platí hierarchie hodnot a pravomocí,“ vysvětluje Petr Žantovský s tím, že jsme jak v 50. letech.
Tehdy se na stranické schůzi rozhodlo, že ten a ten má buržoazní původ a umí anglicky, což je k jeho škodě, tak nemůže vykonávat tu či onu funkci. „I tady se nějací soudruzi sešli, podepsali petici proti Obzinové a výsledkem bylo, že Zavoral sklapnul paty, udělal hapták, pokořil se před – řekl bych – řevem stranických schůzí a Obzinové se zbavil. Je to jeho největší ostuda. Ne, že ji přijal, ale že ji nechal odejít. Vidím to úplně opačně. V rozhovoru se za to jakoby omlouvá, ale myslím, že není hloupý a ve svém nitru dobře ví, že udělal chybu. Vždyť to z něj udělalo rohožku pod boty. Když si redaktoři nebo kdokoli jiný z podřízených dupne a pan generální poslechne jak na písknutí, tak příště si dupne kdokoli. To není příliš důstojná pozice. Měl by se nad tím pan Zavoral zamyslet. Když mu nevadilo, že do nejvyšších funkcí usazuje kariérní komunisty z 80. let, tak proč mu vadila Jitka Obzinová, která vybudovala svoji profesní kariéru na tom, že pracovala na Nově a na Primě. Chyba bude v něčem jiném,“ myslí si mediální analytik.
Svoboda projevu je od EU okrajována nejpozději od roku 2016
Uprostřed týdne se zúčastnil tiskové konference Společnosti pro obranu svobody projevu. „Je to skupina lidí, kteří se zastávají svobody slova, svobody projevu, zejména v internetovém prostředí. V tomto činění už podnikli řadu různých aktivit, petic i podpisových akcí. V zásadě jde o skupinu ctihodnou, respektabilní a sympatickou. Ale na té tiskovce nám předvedli zvláštní dvojlomnost své aktivity. Na jedné straně oznámili vznik Ceny za obranu svobody projevu, která bude velmi demokraticky vycházet z hlasování lidí na internetu a měly by z ní vyplynout příklady osobností, co se nejvíce zasadily o svobodu projevu u nás v době, kdy je svoboda slova omezována, likvidována a cenzurována. To je také velmi sympatické a jsem velmi zvědav, jaké osobnosti z té ankety na konci roku vzejdou,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Velmi ho ovšem zklamalo, že SOSP předvedla několik jazykových tanců, které by od ní nečekal. „Přece když někdo říká, že v naší zemi není dostatečná svoboda projevu, což říkají, že je tu dokonce cenzura, což také říkají, když pozve na tiskovku britského šéfa Free Speech Union Tobyho Younga, který také říká, že ve Velké Británii není svoboda slova a je tam cenzura, tak bych očekával, že bude vnímat svobodu slova v jakémsi širším pojetí. Nejenom v tom úzce webovém, že budou kritizovat, řekněme, eliminaci nějakých obsahů z velkých internetových providerů, jako je Facebook a Google, a že to bude dostačující. Podle mého to dostačující není, to je pouze jedna část celého problému svobody projevu. Ostatně, a to na té tiskovce nezaznělo, stále zapomínáme na to, že svoboda projevu je okrajována ze strany Evropské unie nejpozději od roku 2016, a to programově a ve formě různých směrnic, nařízení a podobně,“ poznamenává mediální odborník.
Pro Rakušanův KRIT není žádné politicky korektní označení
V roce 2016 totiž EU ustanovila pracovní skupinu, která připravila evropskou legislativní část na likvidaci opozičních projevů. „U nás se pod slovem dezinformace rozumí projev, který není v souladu s oficiální doktrínou naší vlády. V Evropské unii je to úplně stejné. A pak následovalo to, že po první pracovní skupině se začaly zakládat různé typy úřadů a útvarů. Například v roce 2017 naše ‚Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám‘. Tak se to původně jmenovalo, a to bylo za ministra vnitra ze sociální demokracii Chovance. A pokud mám správné informace, tak někdy zkraje roku 2017, pozor to byl volební rok a v těch volbách vyhrálo hnutí ANO Andreje Babiše, sestavilo vládu a Babiš se stal premiérem, ale protože si to mnozí nepřáli, tak pan ministr měl přijmout pod střechou svého úřadu zástupce právě některých těchto silných internetových hráčů Facebooku, Googlu, YouTube a podobně,“ připomíná Petr Žantovský.
Mgr. Bc. Vít Rakušan
A ti zástupci měli podepsat deklaraci o způsobu, jakým se budou vymazávat určité internetové obsahy, které by mohly poškodit zájmy té které skupiny, v našem případě tehdy ambiciózní ČSSD, která předtím měla premiéra v osobě Bohuslava Sobotky. „Následovaly pak další kroky za jiných vlád, naposledy sestavení skutečně impozantního týmu KRIT pod ministrem vnitra Rakušanem. To už je čistě cenzorní orgán, to už nemá žádné politicky korektní označení. Mě proto velmi mrzela reakce představitelů SOSP na mnou zmíněný případ odvolaného děkana Miroslava Ševčíka Národohospodářské fakulty VŠE v Praze jako bezprecedentní příklad poškozování či omezování svobody slova. Protože Ševčík byl skutečně odvolán pro svoje vyslovované názory, a ne z důvodu, že by něco zanedbával na fakultě, pracovně nestíhal nebo něco dělal špatně, o ničem takovém v tom zdůvodnění pana rektora nebylo slovo,“ vysvětluje mediální analytik.
Nebýt částečně solí v očích mocných a přitom jim částečně nevadit
Na dotaz, zda SOSP bude reagovat na Ševčíkův případ nebo na televizní dokument „Obchod se strachem“, se dozvěděl, že nikoli, že SOSP zůstane na půdě internetového komunikování a případných restrikcí a regulací na tomto poli. „Ano, je to potřeba. Je dobře, že to dělají, ale není dobře, že vytrhují z toho celku část a to ostatní nechávají bez jakéhokoliv komentáře. Je to jako se svobodou. Je nedělitelná, nemůžete být jenom trošku svobodný, částečně svobodný a částečně ne. Buď jste svobodný úplně, nebo vůbec. To je jako by žena byla částečně těhotná, to prostě nejde. A já se obávám, aby SOSP nesklouzla do roviny částečně těhotné organizace, která bude částečně solí v očích mocných, ale částečně jim nevadit, protože jim neleze do jejich zelí. Při vší úctě k lidem z této organizace, kterou mám v úctě, tak jim zkusím přátelsky doporučit, aby se zamysleli nad pojmy svoboda, cenzura, svoboda slova a projevu v mnohem širších obrysech než to doposud činí,“ dodává Petr Žantovský.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
fuki
