Prospěla by české demokracii korespondenční volba občanů ze zahraničí?Anketa
„Při připomínce výročí by se nemělo zapomínat, že většinu území Československa osvobodila Rudá armáda. Je to trochu žinantní vzhledem k tomu, čeho se nyní dopouští Rusko na Ukrajině, ale nežijeme v orwellovském světě, aby se měnila minulost. Pokud bychom to dělali, nahrávali bychom současnému Rusku, které by pak mohlo oprávněně tvrdit, že se upírají zásluhy sovětských vojáků, kteří nesli největší tíhu bojů,“ píše Švamberk.
V textu též poukázal, že „pokusy přepsat nebo vymazat část historie jsou sice pochopitelné, ale realitu nezměníme“. „Jen budeme působit hloupě, zideologizovaně a zabrání nám to, abychom se z historie poučili,“ varuje novinář.
„On říká důležitou věc: Proboha, nepřepisujte dějiny optikou vašich dnešních politických preferencí. To, že vy teď gumujete červené hvězdy z nějakých pomníků, a myslíte, že když na ten pomník pověsíte žlutomodrou vlajku místo ruské, nebo dokonce sovětské, že tím něco změníte v dějinách? Holenkové, nezměníte vůbec nic. Prostě se ty dějiny už nějak odehrály a my už dobře víme, jak,“ dodává ke komentáři Švamberka publicista Žantovský.
U připomínky 79. výročí konce druhé světové války se Žantovský pozastavil také nad výroky prezidenta Petra Pavla během letošního pietního aktu na pražském Vítkově. Pavel během něj zmínil například, že je historickým paradoxem, že Rusko jako Sovětský svaz bylo tehdy součástí koalice proti nacistické agresi, ale dnes se stalo samo agresorem a „rozpoutalo válku, která si nezadá s druhou světovou válkou“.
Srovnání konfliktu na Ukrajině s druhou světovou válkou je dle Žantovského těžko pochopitelné. „Já nevím, kdo tomu člověku píše projevy, ale je to asi člověk, který vyšel ze čtvrté třídy základní školy, protože jak může doprčic srovnávat celoevropský, a po nástupu Ameriky a Japonska do války celosvětový, s lokálním konfliktem o dva břehy na Dněpru?“ zmínil.
Pavel rovněž během pietního aktu na Vítkově zdůraznil, že se nelze bránit bez podpory a spojenectví a ocenil například naše členství v NATO. „Proti nacistické agresi a sovětské okupaci jsme ve 20. století stáli sami, roky 1938 a 1968 jsou připomínkou, jaké to je být obětí, byli jsme poníženi,“ řekl prezident.
Dle Žantovského v souvislosti s tím prezident zapomenul na zcela esenciální věc. „On nám pan generál zapomenul říct jednu věc – my jsme byli sami, to ano. Ale proč? Protože nás v Mnichově prodali naši nejbližší spojenci – Angličani a Francouzi,“ připomněl.
V roce 1968, kdy došlo k sovětské okupaci, pak podle Žantovského „za námi nestáli naši nejlepší dnešní přátelé – Spojené státy, které vyhlásily politiku détente“. Upozornil, že přestože tehdy sílily hlasy po zásahu USA proti okupaci Československa, Spojené státy na ně tehdy nereagovaly.
Novinář míní, že Pavel namísto argumentů pro to, abychom byli součástí spojeneckých celků, jmenoval „argumenty proti našemu angažmá“. „A mě uráží, když to vyslovuje při pietním aktu výročí nejstrašnější války posledních dějin a na pomalu posvátném místě české státnosti. To je něco tak nehorázného, že teď už čekám jen na to, že dá ten metál Posseltovi,“ doplnil s narážkou na mluvčího Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernda Posselta, jehož navrhl na státní svátek 28. října vyznamenat medailí Za zásluhy v rámci sblížení Čechů a sudetských Němců lidovecký poslanec Šimon Heller.
Šéfovi Sudetoněmeckého landsmanšaftu Posseltovi už loni v bavorském Selbu český prezident právě za sbližování Čechů a sudetských Němců poděkoval.
Celý komentář Žantovského můžete zhlédnout zde:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radek Kotas