INZERCE

Poslanec, předseda sněmovního podvýboru pro energetiku Róbert Teleky. Foto: Radek Čepelák.

Bez nových elektráren to nepůjde. Podvýbor pro energetiku vyzývá vládu k přijetí kapacitních mechanismů

Poslanci o podobě nové státní energetické koncepce nehlasují a ani ji nemohou přímo ovlivnit. To však neznamená, že se o její podobu nezajímají. Důkazem může být neveřejné jednání poslaneckého podvýboru pro energetiku, které se konalo na konci března. Co a s kým zde poslanci probírali? Na to se Ekonomický deník zeptal předsedy podvýboru pro energetiku, poslance Róberta Telekyho.

Za úspěch poslanec Teleky označil fakt, že se diskuse zúčastnili zástupci ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva životního prostředí i největších energetických společností a zájmových skupin v energetice. „Na závěr jsme přijali usnesení, ve kterém vyzýváme vládu k přijetí kapacitních mechanismů nebo alternativního podpůrného schématu pro nové elektrárny,“ řekl Ekonomickému deníku Róbert Teleky (KDU-ČSL). Více se dočtete v následujícím rozhovoru:

ED: Proč považujete kapacitní mechanismy nebo jiný typ podpory za tak důležité?

Při ceně emisní povolenky 60 eur a ceně elektřiny okolo 85 eur za megawatthodinu je výstavba nového zdroje na zemní plyn nerentabilní. To by musel být zemní plyn maximálně za 25 eur, aby se to vyplatilo. Jenže tak levný plyn nemáme (současná cena plynu na rok 2025 na německém trhu je 35 eur/MWh, na českém trhu 37,50 eura/MWh – pozn.) a investoři za těchto podmínek stavět nechtějí.

ED: I kdybychom v Česku takovou podporu schválili do konce roku, tak to bude pozdě. Třeba ČEZ už přiznává, že odstaví uhelné bloky dříve, než bude mít postavenou náhradu v podobě paroplynových zdrojů…

O tom se už dnes mluví veřejně. Majitelé uhelných elektráren si uvědomují, že to bude brzy nerentabilní byznys, tak proč by je dál provozovali, a dokonce ani nemohou, mají-li postupovat s péčí řádného hospodáře. ČEZ má jinou obchodní strategii než Sev.en nebo Sokolovská uhelná, prodává elektřinu až na tři roky dopředu. Proto na něj problém dopadne o něco později než na jiné společnosti. Navíc zavření uhelných elektráren bude znamenat nerentabilnost další těžby uhlí, které tak nebude k dispozici ani pro teplárny nebo domácnosti.

ED: Skoro to vypadá, že vláda i experti zaspali a probrali se až ve chvíli, kdy se začalo mluvit o odstavování uhelných elektráren a tepláren.

Jako lékař vám řeknu: kdyby uhlí skončilo včera, tak je to pozdě. Jenže problém je v tom, že zatím nemáme uhlí čím nahradit a reálně hrozí nedostatek energie, zejména v zimě. Naštěstí se něco povedlo, třeba horkovod z Temelína do Českých Budějovic. Několik tepláren chystá přechod od uhlí k dřevní štěpce a energetickému využití odpadu. Velké naděje vyvolávají také malé modulární reaktory a jsem rád, že ČEZ už vybírá dodavatele prvního takového reaktoru.

ED: Už jste se seznámil s poslední novelou energetického zákona lex OZE III? Je podle vás dobře zpracovaná?

Novela lex OZE III už prošla vládou a doputovala na hospodářský výbor. Myslím, že je dobře připravená. Očekávám, že nezůstane jen u akumulace, agregace a flexibility, ale že přijdou pozměňovací návrhy. Bude to totiž na delší dobu poslední novela energetického zákona. První čtení téměř jistě stihneme do prázdnin, ale těžko říct, zda stihneme i druhé čtení.

(dtr)