Zejména poté, co některá média přinesla zprávu o tom, že tuto zcela jednoznačně protistátní akci, která popírala základy demokratického systému v Německu a požadovala nastolení náboženského autokratického, o právo šaríja se opírajícího režimu, původně hodlala ministryně vnitra Nancy Faeserová znemožnit, avšak úřední byrokracie jí (té demonstraci, nikoli ministryni) dala zelenou.
Otevírá se tu vějíř otázek. Především: to už si opravdu nikdo v Německu nepamatuje, jak a čím začaly nacistické bojůvky na přelomu 20. a 30. let minulého století svou cestu do říšského kancléřství? Ať si to oživí třeba ve vynikajícím filmu Cabaret. Je tam scéna, kdy Michael York s Lizou Minelli projíždějí se svým přítelem z vysoké společenské a finanční vrstvy kolem násilných bitek, kdy nacisté na ulici mlátili nějaké (asi levicové) demonstranty. Ten zbohatlík tehdy řekl: „Ty zvládneme.“ Stejně zpupně jako kancléřka Merkelová v roce 2015. A stejně marně. Německo nezvládlo ani nácky a nezvládá ani přistěhovalce s transparenty o chalífátu.
Vnímáte Izrael jako spojence České republiky?Anketa
A další problém, který vystihuje známé latinské exempla trahunt neboli příklady táhnou. Dnes před islamisty kapituluje dvoumilionový Hamburg. Jak daleko je okamžik, kdy v jeho stopách půjde víc než osmdesátimilionové Německo a půlmiliardová Evropa? Islamisté možná neznají teorii „oken možností“ podle Josepha Overtona, ale přesně podle ní jednají. Nejprve urvu záhumenek, pak předzahrádku, pak náměstí, pak město, aglomeraci, stát, Unii… Ovšemže evropskou, co by kde jinde pohledávali? Tady ještě jim padají pečená holoubata do úst, peníze na kreditky a ubytování, školství, lékařské a advokátní služby zdarma. Tak nějak si asi každý správný islamista představuje svůj eden. Místo, kde může dělat vše, neboť si to zasloužil. Čím? Jen tím, že věrně následoval Alláha a Mohameda.
Zásadní otázka zní ale ještě takto: proč, když mají činovníci EU plná ústa obav o bezpečnost kontinentu, zcela opomenuli v nedávno schvalovaném migračním paktu ustanovení o tom, jak se bude Evropa bránit novému příchodu nespočitatelných imigrantů, a také jak se bude docilovat navracení těch již přišlých do jejich zemí původu? Nebo že by to už nikoho nezajímalo? Smířili jsme se s tím, že za pár let tu bude německý chalífát, francouzský chalífát, ale třeba též český? Nebo se to dokonce někomu hodí? O jaké peníze se tu hraje? O saúdské petrodolary? Nebo přijde ke slovu Turecko, kdysi unáhleně přijaté do NATO a už od 70. let jsoucí ve válečném stavu s jiným členem NATO – Řeckem?
Zdánlivě bagatelní jednotisícová demonstrace islámských fanatiků na severu Německa by nás měla probudit. Už nejde jen o kulturní a historické hodnoty, dokonce ani o nějaké mravní ideály. Jde o život. Čekám, kdy naše vláda tomu zatleská a otevře novou frontu svých bojových aktivit. Premiérovi by – na pozadí výbuchů v Gaze – náramně slušelo to jeho „Jsme ve válce“. Proč k tomu mlčíme a jak dlouho budeme? Opravdu musíme padnout až na dno?
Jste rádi, že v USA prošel balík pomoci pro Ukrajinu?Anketa
„Útoky na kostely jsou ve Francii běžné; průměrně jsou vandalizovány dva kostely denně – jsou vypalovány, ničeny, ponechávány svému osudu a jejich farníci jsou obětováni na oltář politické korektnosti. Kněží jsou neustále v ohrožení. Kdy ponesou francouzští politici odpovědnost za otevřené hranice?“
Poslední otázka poukazuje na viníky – migranty z muslimského světa, kde nejsou útoky na kostely nic neobvyklého.
26. června: Kostel svatého Lazara (Saint-Lazare) byl znesvěcen a vykraden. Jiný kostel stojící poblíž byl muslimy silně poničen 5. července.
23. června: Tři muslimové ve věku od 12 do 13 let vtrhli za pokřiku „Alláhu Akbar“ během odpolední mše do kostela svatého Josefa (Saint Joseph) v Nice. Je dobré si také připomenout, že právě v Nice muslim v roce 2016 zavraždil 84 lidí.
12. června: Gang muslimů po vloupání do kostela surově zbil otce Josepha Eida z farnosti Notre-Dame-du-Liban a nadávali mu „špinavý křesťane“.
Muslimové také zmlátili 80letého katolického kněze z kostela svatého Vincence z Pauly (Saint Vincent de Paul) ve městě Saint-Étienne. 80letého otce Francise Palleho srazili na zem a kopali do něj tak dlouho, dokud neupadl do bezvědomí.
Zpráva ze 17. března informovala o tom, že během deseti týdnů mezi lednem a polovinou března 2023 bylo poničeno nebo zapáleno celkem osm pařížských kostelů.
Mapa vydaná webem Christianophobie.fr, která označuje červenou značkou každé místo, kde byl v letech 2017–2018 napaden kostel ve Francii, vypadá jako válečná zóna. Prakticky celá mapa Francie je pokryta červenou barvou. Dokonce i mainstreamový, tzv. fact-checkingový web Snopes, který se prezentuje jako konečný arbitr v tom, co je skutečná a co falešná zpráva, přesnost této mapy uznal.
Podle zprávy OBSE z roku 2022 je Francie v první pětici evropských zemí s největším počtem spáchaných protikřesťanských trestných činů z nenávisti. V první pětici jsou dále Španělsko, Německo, Spojené království a Švédsko.
Proč asi? Co tyto země spojuje?
Ano, expandující masová muslimská imigrace.
Anebo švédský příklad:
Mezi lednem a květnem 2023 švédská policie zaznamenala v průměru jeden pumový útok za každé dva dny. V odvetných akcích útočí soupeřící gangy stále častěji dokonce i na příbuzné svých nepřátel.
Začátkem května 2023 uvedl šéf švédské policie Anders Thornberg, že každý rok je ve Švédsku přijato do zločineckých gangů více než 1 000 lidí. I přes řadu zatčení nevykazuje rychlost tohoto náboru žádné známky zpomalení.
Podle článku Davida Jonese v deníku Daily Mail ve Švédsku nyní žijí asi dva miliony imigrantů, kteří tvoří 20 % populace. Mnoho imigrantů pochází z nejproblematičtějších částí Asie a Afriky a do švédské společnosti se nezačlenili. Mezi konkurenčními gangy nyní pravidelně probíhají přestřelky. Jen ve Stockholmu podle policejní zprávy o kontrolu nad rozmáhajícím se obchodem s drogami bojuje 52 gangů, které jsou stále bezohlednější. Některé děti, které jsou členy gangů, dokonce nosí výbušniny ve svých školních termoskách. David Jones napsal:
Máme vůči Rusku cítit vděčnost za osvobození od německého nacismu?Anketa
„Podle švédských zákonů nemohou být děti mladší 15 let odsouzeny k žádnému trestu a starší teenageři dostávají jen zřídkakdy trest vyšší než čtyři roky v tzv. povinné péči. Mafiáni proto nyní verbují děti a teenagery, vyzbrojují je termoskami s výbušninou nebo pistolemi a posílají je do boje jako pěšáky ve válkách gangů.“
„Švédsko se stalo rájem gangsterů – a ukázkou toho, jak neintegrovat migranty,“ napsal Fraser Nelson, redaktor časopisu The Spectator. Nelson dále poznamenal, že „v systému liberální migrace a liberálního trestního soudnictví se ve Švédsku vyklubala šokující subkultura násilí“. Podle Nelsona ztrácí švédská policie kontrolu nad některými městy a obcemi.
Téměř všichni členové gangů ve Švédsku jsou buď z první, nebo druhé generace imigrantů a obvykle pocházejí z islámského světa nebo Afriky. Ačkoliv si to mnozí politici neradi přiznávají, tento problém byl do Švédska z velké části importován.
Nezapomínejme, že metodika islamizace Západu popisuje přesně to, co se děje na západ od Krušných hor. Politický vliv a volební váha muslimských „menšin“ je už tak vysoká, že po sadistickém útoku Hamásu na slavnost v jižním Izraeli přinutila Schulze i Macrona otočit o 180° již druhý den po zahájení odvetné izraelské akce od podpory Izraeli k „ochraně Palestinců“ v Gaze. Po Evropě vidíme velmi nebezpečné spojování ultralevicových aktivistů s propalestinskými organizacemi (což mimochodem stálo na začátku libanonské katastrofy v 70. letech minulého století). V dnešní době nezvládnuté migrace zejména z islámských zemí je na Západě několik dalších milionů muslimů, kteří sice dosud nemají volební právo, ale zato ovládají ulice a někde celé oblasti. Jít se večer projít večerní Paříží či Bruselem (o zvláště pověstných čtvrtích Štrasburku a dalších měst západní Evropy vůbec ani nemluvě) opravdu není dobrý nápad, jak mne v Paříži varoval recepční v hotelu před třemi lety. Ty mikrochalífáty totiž již existují, jen jsou prozatím označovány za „no go zóny“. Naše ultralevicová veřejnoprávní média o tom, co se tam doopravdy děje, usilovně mlčí, ono se to jaksi nehodí v momentě, kdy se prezident rozpouští před kamerami v proslovu na oslavu 20 let našeho poddanství v EU, kde se snaží přesvědčit, že pouze EU je naše jediné štěstí. Jako pamětník jej podezřívám, že se inspiroval v projevech Gustáva Husáka z doby kolem roku 1975.
Nadcházející eurovolby mohou být malým lakmusovým papírkem. Nepodceňujme je.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
