„Pan poslanec vyjádřil přesvědčení, že pakt neobsahuje žádné kvóty, což je dobře, protože, jak sdělil, kvóty nikdy nefungovaly a fungovat nebudou. Velice inovativně prohlásil, že azylové řízení by se mělo v ideálním případě zkrátit, zároveň by se měla posílit obrana vnější hranice EU a rovněž by se mělo tvrdě bojovat proti převaděčům, kteří jsou jedněmi z hlavních strůjců problému. Především bychom se měli snažit, aby se režimy v Africe a na Blízkém východě stabilizovaly a lidé odtamtud nemuseli utíkat,“ píše Keller.
„K tomu dodal, že jinak se tématu ‚opět chopí populisté, kteří ho zneužijí jako nástroj, jak vyvolávat ve společnosti strach a nenávist, aniž by vlastní strategické řešení nabídli’. Pokud neznáme fakta, může na nás toto vyjádření poslance Bartoška působit téměř státnicky,“ podotkl Keller.
„Naprosto stejná slova jsem slýchával pět let jako poslanec Evropského parlamentu. Podobně státotvorní lidé, jako pan místopředseda Poslanecké sněmovny, je omílali stále znova, a začali s tím dokonce ještě dlouhou řadu let před mohutnou vlnou migrace. V Evropském paktu o přistěhovalectví a azylu, který byl přijat v roce 2008, se klade velký důraz na to, že je třeba zpřísnit procedury navrácení nežádoucích osob. Dále je, podle téhož dokumentu, zapotřebí lépe chránit vnější hranice Evropské unie. Ale především je nutno zlepšit spolupráci se zeměmi, odkud migranti přicházejí,“ připomněl.
Ing. Jan Bartošek
A jaká je podle Kellera realita? „V roce 2011 státy Evropské unie s pomocí USA rozvrátily režim v Libyi, čímž se dokořán otevřel jeden z koridorů pro migraci. Následně Evropská unie řadou svých usnesení podporovala destabilizaci poměrů v Sýrii, což uvolnilo další koridor migrace. Jan Bartošek chce nyní tyto země stabilizovat, aby proud uprchlíků ustal. To je velice záslužný úmysl a dějiny to jistě ocení. Abych však jeho autora nepřechválil. Pan poslanec se mýlí, pokud se domnívá, že kvótám je odzvoněno,“ upozornil Keller.
„Snaha prosadit povinné kvóty na migranty existuje minimálně od 22. září 2015, kdy o této věci jednali ministři vnitra zemí EU. Česká republika tehdy měla tolik soudnosti, že se spolu s dalšími třemi státy (Slovensko, Maďarsko a Rumunsko) postavila proti. Dneska už tu odvahu nemá. Přitom princip povinných kvót je v současném návrhu obsažen. Pokud by tento návrh povinné kvóty neobsahoval, nebylo by možno vyčíslit obnos, který má daná země platit v případě, že stanovený počet migrantů do azylového řízení nepřevezme. Pokud by se nejednalo o povinné kvóty, nemělo by smysl, aby se ministr vnitra Rakušan radoval z toho, že jsme z nich zatím dostali výjimku. Zdá se, že logické myšlení není podmínkou k zastávání vysoké státní funkce. Minimálně od roku 2008 se opakují ohledně problému migrace stále dokola naprosto stejné fráze. Poslanec Bartošek má obavu, aby se tématu nechytili populisté. Tady se dá snad už jen konstatovat, že ti takzvaní populisté mají s lidoveckým poslancem svatou trpělivost,“ zakončil Jan Keller.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Vanda Efnerová
Trashman
