„Nyní jsem na řadě já!“ Válka kolem ČEZ. Státní úředník rozpálil akcionáře

19.04.2024 18:34 | Monitoring

Ekonom a předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl se pustil do on-line boje s energetickým expertem a minoritním akcionářem ČEZu Michalem Šnobrem. Podle Hampla nemá Šnobr pravdu ve své kritice windfall tax a v neustálé kritice vlády a jejích opatření. „Začal fungovat jako vůdce sekty, která přestala přemýšlet.“ Šnobr si útok nenechal líbit a už chystá velkou mediální odvetu. Na sociální síti zatím reagoval na několik výroků a dodal, že státní úředník placený z daní z Národní rozpočtové rady by si takové výstupy neměl dovolit.

„Nyní jsem na řadě já!“ Válka kolem ČEZ. Státní úředník rozpálil akcionáře
Foto: Archiv MŠ
Popisek: Expert na energetiku a menšinový akcionář společnosti ČEZ Michal Šnobr

Michal Šnobr je dlouhodobě kritický k vládě Petra Fialy a to zejména kvůli vládnímu přístupu k energetickému sektoru. Šnobrovi vadí například zavedení daně z neočekávaných zisků, která podle něj byla namířena čistě proti akcionářům ČEZu a podle Šnobra byla navíc v rozporu s nařízením Evropské unie. Tento útlak na akcionáře ČEZu ze strany Fialovy vlády má pokračovat zestátněním ČEZu, kvůli čemuž se připravuje kontroverzní lex ČEZ. Fialova vláda je podle něj arogantní a absolutně nevede žádnou debatu s akcionáři ČEZu.

Předseda Národní rozpočtové rady, který téma windfall tax prý jako první přinesl, ve svém obsáhlém komentáři na serveru Info.cz vysvětluje, v jakých názorech podle něj Šnobr nemá pravdu a zároveň ho označuje za vůdce sekty minoritářů, kteří jen opakují argumenty svého guru. Hampl je mimochodem také minoritním akcionářem ČEZu.

„Částí veřejného prostoru hýbe už nějakou dobu lítý boj malé, ovšem hlasité skupinky akcionářů společnosti ČEZ za jejich domněle pošlapávaná práva ve vztahu k této veřejně obchodované společnosti, a to ze strany státu, který ji většinově vlastní. Hlavním guru této skupinky aktivistů je Michal Šnobr. Je i jediným mozkem, protože argumenty, které používá, ostatní pouze opakují a vlastní nepřinášejí,“ píše Hampl ve svém textu s tím, že řada Šnobrových tvrzení je nepřesná, mylná či dokonce evidentně účelově ohnutá.

Hampl se zaměřuje zejména na téma daně z neočekávaných zisků, která byla pro některé sektory, včetně odvětví výroby energie, zavedena v době energokrize. Jejím nejvýznamnějším plátcem je společnost ČEZ, dominantní výrobce elektřiny v Česku. „Guru požaduje, aby se okamžitě zrušila a od roku 2024 dál již neplatila, přestože je platným zákonem umožněno ji vybírat až do roku 2025, a tento fakt cena akcie ČEZ v sobě nepochybně dávno obsahuje,“ tvrdí Hampl a upozorňuje na některá údajně nepravdivá tvrzení Šnobra a ostatních.

Šnobr například tvrdí, že výnosy mimořádné daně měly pokrýt mimořádné výdaje související s energetickou krizí a jelikož vláda už žádné mimořádné výdaje od letošního ledna nemá, nemusí daně z neočekávaných zisků nadále vybírat.

Anketa

Který z předních lídrů má vaši největší důvěru?

hlasovalo: 54301 lidí
To je ale podle Hampla zavádějící, protože na dani z neočekávaných zisků se zdaleka nevybrala částka, která by pokryla mimořádné energetické výdaje státu z let minulých. „Pokud bychom vzali všechny objektivně vykázané a naměřené jednorázové mimořádné náklady státu na energetické intervence, dojdeme téměř k číslu 145 miliard korun. Proti nim je výnos z národní windfall daně a společné evropské windfall daně (říká se mu odvod z nadměrných příjmů z prodeje elektřiny) necelých 60 miliard korun. Díra činí 87 miliard. A to do nákladů státu nepočítáme vyšší příspěvky na bydlení a podobné sociální výdaje s vysokými cenami energií související,“ upozorňuje Hampl.

Dokonce i v případě, že by se do mimořádných nákladů nepočítalo prominutí DPH na energie v roce 2021 a snížení spotřební daně na naftu a do mimořádných příjmů se přičetla výjimečně vysoká cena dividend ČEZ z roku 2023, činil by rozdíl stále přes 34 miliard korun. A Šnobr prý zapomíná i na další státní výdaje, když se ohání jen rokem 2022, kdy byla energetická krize největší.

„Šnobrovci ve svém zaslepení jaksi účelově zapomínají do nákladů přidat třeba výdaje na úsporný tarif či odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje, které ale stát nesl právě a jen kvůli energokrizi! A zapomínají účelově na to, že český stát platil náklady už v roce 2022 (dokonce už na konci roku 2021), zatímco daň začal vybírat až v roce 2023 a neaplikoval ji retroaktivně právě na nejšílenější krizový rok 2022,“ říká Hampl, že logicky kvůli tomu, aby se daň neaplikovala retroaktivně, což by také bylo terčem kritiky, musí se z důvodu vyrovnání bilance vybírat v dalších letech.

Anketa

Má Markéta Pekarová Adamová vaši důvěru?

1%
97%
hlasovalo: 38229 lidí
Dále Hampl reaguje na údajná Šnobrova tvrzení, že Česká republika byla úplným unikátem v tom, jak zkombinovala společnou evropskou windfall daň s národní windfall daní. Zde Hampl přináší řadu příkladů dalších evropských zemí, které kromě společné zvýšené daně na výrobu elektřiny danily například supermarkety a také bankovní a energetický sektor.

„Evropská daň měla část pro výrobu elektřiny a část pro jiné zdroje energie, jako je zpracování ropy, zemního plynu či společnosti uhelné. Sazby pro tu druhou část se pohybovaly v zemích EU od základních 33 %, přes 40 % v Rakousku až po 75 % v Rumunsku či 80 % ve Slovinsku. Česká sazba byla stanovena na 60 %. Maďaři stanovili proměnlivé sazby pro jednotlivé roky s maximem až na 95 %. Španělé uplatňovali daň obratovou. Některé země zdaňovaly retroaktivně již za rok 2022 (Španělsko, Francie, Nizozemsko a další), jiní zase jen a pouze v roce 2023 (Dánsko) atd,“ vypočítává ekonom.

„Pokud je ale jasné, že vše mělo národní specifika, co je divného na tom, že specifikem v Česku bylo právě speciální zdanění výroby energie, když zrovna u ní zažívala z hlediska domácího trhu populace šok fakticky největší, náklady státu z tohoto šoku byly nejvyšší, a přitom příjemci zisků byli povětšinou domácí? Není to naopak logické?“ ptá se Hampl.

Hampl nechápe, na co si vlastně minoritáři kolem Šnobra neustále stěžují, když měli za poslední roky jedno z nejrychlejších kapitálových zhodnocení své akcie a zároveň silně nadprůměrný výnos z dividendy.

„Proto mě napadá, zda ono to všechno nakonec nebude mnohem jednodušší. Michal Šnobr prostě začal fungovat jako vůdce sekty, která přestala přemýšlet. Především pak o proroctvích svého vlastního zakladatele. A hlavně ta se zpětně ukazují jako fatálně mylná,“ pustil se Hampl do kritiky Šnobra a jeho akciových odhadů.

Šnobr by podle Hampla nejspíše chtěl, aby mu akcie ČEZu v energetické krizi krásně vydělávaly a je mu jedno, že to všechno zaplatí stát nebo občané. „Šnobrovci fakticky prostě jen přistoupili na jeho výklad světa v duchu: jedinými, kdo měl skutečně, zcela a bez omezení profitovat z energetické krize, jsme byli my jako minoritní akcionáři; všechny náklady mělo zaplatit zbylých více než 10 milionů Čechů – ať už v plných cenách energií, nebo skrze státní kasu,“ dodává předseda Národní rozpočtové rady.

Šnobr reagoval na síti X s tím, že Národní rozpočtová rada očividně hledá viníky toho, že na mimořádné dani vybrala malou částku a proto si nadále zasedla na akcionáře ČEZu. „Jsem rád, že tento útok Národní rozpočtové rady vznikl. Nyní jsem na řadě já,“ reagoval Šnobr s tím, že taktéž dostal pozvání na rozhovor pro Info.cz, kde vyšel Hamplův komentář.

„Jinak. Potrefená husa, která stojí za paskvilem WFT jako takové, se ozvala. A hledá viníka… Úplně si nemyslím, že státní úředník placený z daní z Národní rozpočtové rady si toto může dovolit. Ale budiž,“ tvrdí Šnobr, že by si Hampl neměl dovolit takto útočné výpady.

Hamplův text je prý navíc plný argumentačních faulů. „Pan Hampl pro samotný boj proti sektě šnobrovců zapomněl třeba na směšný výběr od bank (což bylo dopředu zřejmé, ale NRR před veřejností mlčela), argumentaci svého chlebodárce z ministerstva financí z roku 2023, kdy on sám mluvil o vyrovnané bilanci mimořádných příjmů a rozpočtů a přesně vypočítával náklady i výnosy a vytvořil pro rok 2024 ohledně WFT jasné očekávání,“ tvrdí Šnobr.

Anketa

Škodí Andrej Babiš České republice?

13%
85%
hlasovalo: 41764 lidí
Hampl prý také pochybně argumentuje v případě zavedení mimořádných daní v ostatních evropských zemích. „Souhrnnou zprávu Bruselu ke zhodnocení Nařízení EU (odvody/windfall daň) interpretuje jen výší sazeb, ale dobou platnosti nikoli a stejně tak se nezabývá skutečným inkasem v jednotlivých zemích (nerozhoduje sazba, ale základ daně, navíc WFT pro výrobce elektřiny je v Česku od začátku mimo nařízení Rady EU),“ vysvětluje Šnobr. Znalost energetiky je prý navíc u Národní rozpočtové rady nulová.

Jediným cílem Hamplova textu je prý nadále tlačit na to, aby se vybralo co nejvíce na windfall tax, ačkoliv je to prý rozpočtový podvod. „Co se tedy nyní děje? Vláda chce realizovat rozpočtový podvod v roce 2024 (v rozpočtu je schválené inkaso WFT 17 mld. Kč, ale Mojmírovci a Ministerstvo financí chtějí zázraky. Inkaso až 2,5 krát vyšší a to na úhradu běžných nesouvisejících výdajů rozpočtu). Cestou k tomu je nyní zpětně hledat náklady energetické krize, jít i do uzavřených rozpočtů jako 2022, dát minoritám ČEZ za vinu, že vláda nestihla danit rok 2022 a navyšovat tak nároky na windfall daň odvedenou ČEZ a soukromými minoritními akcionáři ČEZ,“ má jasno Šnobr.

„Proč NRR nehledá inkaso tam, kde selhala? Bojí se? Proč jim stojí za to takto nízce faulovat? Po fiasku WFT, reálných číslech o tom, kdo ji platil v kontextu 70 % státního vlastnictví ČEZ, po nastudování Zákona o obchodních korporacích by se Národní rozpočtová rada měla max. omluvit! Logika pana Hampla je ve zkratce taková: Zavedli jsme WFT, banky místo 33 mld. zaplatili 0,7 mld., výrobci elektřiny utekli (ČEZ zaplatil 90 %), zbytek je marginálním komparsem. ČEZ (70 % stát) zaplatil téměř 80 % celkového inkasa rozpočtu WFT. Vy minoritní akcionáři jste sekta a tak hrrrr na vás, chceme vás danit dál…. To je tak smutné a ubohé,“ dodává Šnobr.

 

 

Šnobr v dalším příspěvku zopakoval, že příští týden přednese svoji argumentaci také na serveru Info.cz, kde vyšel Hamplův komentář. „Myslím, že se můžete těšit (pokud nebude zase pošlapáno shůry) na věcné a jasné argumenty, které ke konstrukci windfall daně přinesu na Info.cz v pondělí. Zbytek textu od Mojmíra Hampla coby státního úředníka Národní rozpočtové rady nestojí za jakékoli emoce,“ dodal Šnobr, že Hamplův text se mu ani nechce dále komentovat.

 

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jakub Makarovič

Ing. Kateřina Konečná byl položen dotaz

Populismus?

Dobrý den, proč s návrhem na snížení platu přicházíte až teď před volbami? A jestli vám přijde vysoký, což nerozporuji, zajímalo by mě, co s tak vysokým platem děláte vy? Dáváte třeba část na dobročinné účely, jako to třeba dělal prezident Zeman? A ještě jedna věc, není plýtvání penězi celý chod EU,...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Migranti a infekční choroby. „Vláda se to snaží bagatelizovat.“ Profesor Beran varuje

22:15 Migranti a infekční choroby. „Vláda se to snaží bagatelizovat.“ Profesor Beran varuje

Výskyt černého kašle v ČR dosáhl svého dlouholetého maxima. Vedle zvýšeného výskytu černého kašle se…